Z celkového počtu třiašedesáti ošetřených účastníků letošního pražského maratonu jich jedenáct bylo převezeno do nemocnice. Nejvážnější potíže zažehnali zdravotníci první květnovou neděli v případě 55letého irského běžce Paula. Ten už po 800 metrech závodu zkolaboval, naštěstí se tak stalo přímo před stanovištěm zdravotníků a ambulance. Blesková a sehraná spolupráce Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy a týmu specialistů ze Všeobecné fakultní nemocnice tak přispěly k záchraně lidského života.
„Jedná se o případ, který demonstruje dobře fungující návaznost přednemocniční a následné specializované nemocniční péče s využitím systému nemocniční extrakorporální kardiopulmonální resuscitace,“ prohlásil prof. Jan Bělohlávek, primář II. interní kliniky 1. Lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN). „Za zmínku hlavně stojí celkově relativně krátká doba srdeční zástavy díky bezprostředně navazující akci erudovaného týmu v nemocnici. U tohoto pacienta lze předpokládat, že by bez použití této metody srdeční zástavu nepřežil.“
Okamžitě po kolapsu běžce byla zahájena rozšířená resuscitace, která pokračovala i během převozu do VFN. Ani přes sedm defibrilačních výbojů nedošlo k obnovení srdeční činnosti, následně byl pacient předán do rukou nemocničního týmu a do 47 minut od zástavy napojen na mimotělní oběh ECMO (extrakorporální membránová oxygenace). Teprve potom došlo k návratu srdečního rytmu.
Ihned po napojení na ECMO byly pacientovi vyšetřeny věnčité cévy. Lékaři zjistili závažné postižení a ošetřili jednu z tepen metodou koronární angioplastiky s implantací stentu. Po dalších čtyřech defibrilacích se podařilo nastolit normální srdeční rytmus. Prognóza byla příznivá, a tak byl pacient do 48 hodin od kolapsu extubován do plného vědomí a připraven k cestě domů. Lékařská péče včetně následných zákroků, které Paulovi zachránily život, byla plně hrazena z evropského systému zdravotního pojištění.
Zkušený irský běžec, který v civilu působí jako konzultant v oblasti informačních technologií, se svěřil, že běh mu přináší zejména pocity svobody: „Běhání mi vyčistí hlavu. Během „covidového“ období to byla jediná věc, kterou jsem mohl dělat, a běhal jsem hodně. Pomáhalo mi to zůstat nohama na zemi.“ Pro letošní sezonu si Paul naplánoval uběhnout pět maratonů. Ten v Praze měl být jeho třetím, v březnu už zvládl závody v Barceloně a v Madridu.
Po dramatických událostech uplynulých týdnů, kdy nahlédl tváří v tvář smrti, si Paul uvědomil klíčovou roli jeho pravidelného běžeckého tréninku, který zvšuje odolnost jeho kardiovaskulárního systému. „Moje časy na závodech se zhoršovaly, ale bylo to tak pozvolné, že to nevyvolalo varovné signály. Běhání mi pomohlo zachránit se, a stejně tak mi pomohli záchranáři a neuvěřitelný tým zdravotníků, který stál za závodem a který měl v ten den svoje složky přesně na těch správných místech. V Praze je maraton tak dobře organizovaný, všude jsou tam nablízku i nemocnice, což je opravdu rozdíl, než na co býváme zvyklí.“ Paul si teď dobře uvědomuje i to, jak je důležité vyplnit takzvanou emergency kartu s důležitými zdravotními údaji závodníka, kterou nabízí každý závod seriálu RunCzech.
Na trať hlavního závodu ORLEN Maraton Praha vyběhlo v neděli 4. května více než 10 tisíc běžců a běžkyň, lékařské ošetření si vyžádalo jen něco málo přes půl procenta z nich. Při tak masové akci pořadatelé zajistili ve spolupráci se Zdravotnickou záchrannou službou hlavního města Prahy patřičné zabezpečení: v centru dění na Staroměstském náměstí byl přistaven speciální zdravotnický modul GOLEM, který je schopen postarat se o intenzivní ošetření až dvanácti pacientů, na Můstku a na Ovocném trhu byly instalovány zdravotnické stany a po celé trati bylo během závodu strategicky rozmístěno šest vozů RZP (rychlé zdravotnické pomoci) a k dispozici byly i další tři výjezdové skupiny. Nad rámec běžného provozu bylo nasazeno čtyřicet zdravotníků.
„Při podobných hromadných akcích posilujeme náš provoz, ale i za běžných okolností patří Praha díky propracovanému systému k městům, kde mají pacienti s náhlou zástavou oběhu nejvyšší šanci na přežití,“ upozornil Zdeněk Křivánek, náměstek ředitele Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy. „Mimo jiné díky telefonicky asistované resuscitaci, jejíž kolébkou je právě hlavní město. U osmi z deseti pacientů se zástavou oběhu zahajují v Praze resuscitaci laici, a to podle instrukcí operátorů, a ještě před příjezdem záchranářů.“
Vlastní medicínské opatření v rámci ORLEN Maratonu Praha organizuje i sám pořadatel. Zdravotnické hlídky pro případné zajištění první pomoci byly rozmístěny po 2,5 kilometrech a celá trať byla pokrytá i čtyřmi hlídkami na kolech, které měly k dispozici defibrilátory AED, kterými je zároveň vybaveno i technické zázemí závodu a Guest zóna v bezprostřední blízkosti startu a cíle. „Nejsme největší, nejstarší ani nejbohatší, ale zdraví běžců je pro nás jednoznačnou prioritou, na které také dlouhodobě pracujeme, a investujeme do prevence a ochrany zdraví významné prostředky,“ ujistil předseda organizačního výboru RunCzech Carlo Capalbo. „Daný příklad ukázal, jak je důležitá naše intenzivní součinnost se Zdravotnickou záchrannou službou hlavního města Prahy, městskou policií a Policií České republiky, kterým patří obrovský dík. Tyto složky se podílejí na koordinaci našich akcí a svoji práci stále zdokonalují.“
Konec dobrý – všechno dobré. Irský běžec Paul je živým důkazem toho, jak profesionální práci zdravotníci odvedli. K jeho záchraně však přispěly i pořádná dávka štěstí a snad i jeho kondice a dlouhodobě trénované běžecké srdce. Vytrvalostnímu běhu se s totiž Paul věnoval vždycky s láskou, osudný závod v Praze byl jeho už jednadvacátým maratonem.
