Dvacetisedmiletý Patrik Vebr je od roku 2023 členem RunCzech Racing Teamu, tedy projektu zaměřeného na podporu mladých českých běžců s evropským či dokonce světovým potenciálem. Český vytrvalostní talent dlouhodobě prokazuje, že do skupiny společně s Damiánem Víchem a Martinem Zajícem právem patří. Na Mattoni 1/2Maratonu České Budějovice navázal na loňský i předloňský rok a zcela suverénně si doběhl pro prvenství mezi českými muži.
Letošní trať i podmínky mu sedly a na prvních kilometrech se zdálo, že překoná své osobní maximum. V druhé polovině trati však musel ubrat a za vlastním českým rekordem závodu nakonec zaostal o devatenáct vteřin. „Chtěl jsem závod rozběhnout na co nejrychlejší čas. V tréninku to vypadalo dobře, tak jsem chtěl zkusit čas okolo 64 minut, nebo i lepší,“ přiznal v cíli Vebr, kterého nakonec zbrzdilo příliš rychlé počáteční tempo v kombinaci s počasím. „Bohužel jsem první dva až tři kilometry přepálil, což mě pak v tom teple dohnalo. Navíc jsem běžel sám, a to se na výkonu vždycky pozná.“
I tak byl s výsledným časem 1:06:48 pro zbytek českého startovního pole nedostihnutelný a třetím vítězstvím v řadě si zapsal svůj první vítězný hattrick. „Do závodu jsem šel s možná až moc vysokými ambicemi. Jsem rád, že jsem taktiku “all in“ zkusil a do budoucna to snad bude lepší. Nicméně zkompletování hattricku je skvělé a mám z toho samozřejmě obrovskou radost,“ popsal trojnásobný mistr České republiky, který se letos snažil zasáhnout i do boje o celkové umístění.
„Startovní pole bylo velmi nabité a většina ze závodníků měla kvalitnější osobní rekord. Každý závod je ale jiný a myslím si, že už jsem dozrál do věku a výkonnosti, kdy s těmi kluky dokážu měřit síly,“ zkonstatoval Vebr, jehož sebedůvěra se opírá o reálné výsledky. Zatímco v roce 2024 skončil celkově dvanáctý, loni stál na bedně společně s prvním Khalidem Choukoudem z Nizozemska a druhým Horodyskiem z Ukrajiny, tedy elitními evropskými běžci. „Dlouhé distance jako půlmaraton a maraton jsou trochu nevděčné v tom, že i malé zaškobrtnutí a drobné snížení tempa ve výsledku může být v rámci celých dlouhých minut. Dost samozřejmě záleží i na počasí, jestli má člověk s kým běžet ve skupině apod. Například v roce 2024 jsem zde v Budějovicích běžel půlmaraton s časem 1:08:23 a na podzim ve Valencii s časem 1:03:24, tedy o 5 min rychleji. Takže opravdu jde jen o to správně trefit závod,“ vysvětlil poté, co se umístil na celkově osmém místě.
Nebýt přepáleného začátku, mohl dle svých slov zaběhnout čas okolo 1:05, čímž by útočil na pátého Nizozemce Choukouda a čtvrtého Španěla Espinosu. Se zbytkem trati se však popral skvěle a své dosavadní zkušenosti dokázal aplikovat především ve chvílích, kdy kolem sebe nikoho neměl. „V ten moment se většinou snažím přepnout na pomyslného autopilota a dostat se do stavu flow. Pokud se to nepodaří, člověk se v závodě dokáže i dost protrápit. Tentokrát se mi to naštěstí podařilo,“ popsal částečnou satisfakci a zmínil i výzvu v podobě 180stupňových obrátek. „Trasa byla kvůli nim malinko náročnější, ale slyšel jsem, že to bylo kvůli uzavírkám ve městě. Těm nejrychlejším časům to úplně nenahrává, protože člověk musí zpomalit a zase zrychlit. Podmínky byly ale pro všechny stejné, takže jsem vlastně spokojený.“
Kromě cenného triumfu si český reprezentant užíval také diváckou kulisu i samotnou organizaci závodu „Fanoušci byli super okolo celé trati, vždycky tam někdo stál a atmosféra byla skvělá. Já to tady v Budějovicích mám hrozně rád. RunCzech pořádá asi nejlepší závody, na jakých jsem kdy byl. A to neříkám jen proto, že jsem v RunCzech Racing Teamu, ale naprosto upřímně. Myslím si, že to zázemí a všechno okolo má úroveň Diamantové ligy, ne-li skoro lepší. Fakt není na co si stěžovat a hrozně rád tady závodím.“
