Člen RunCzech Racing Teamu Damián Vích pro některé experty platil za černého koně Mattoni 1/2Maratonu Karlovy Vary, ale sám na zvlášť velký úspěch ani nepomyslel. Nakonec vypálil rybník všem esům evropské běžecké špičky a stal se celkovým vítězem v osobním rekordu a nejlepším českém času historie závodu 1:04:23. „Že budu po patnácti kilometrech ještě ve vedoucí skupince, jsem vůbec nečekal, před závodem jsme počítali, že budu mířit na čas mezi 1:08 až 1:06,“ prozradil šestadvacetiletý závodník pražské Dukly. Tu pravou euforii špičkové sportovní události prožíval Vích zejména posledních pět kilometrů, když už běžel sám na čele závodu.
čeho se teď s odstupem času několika dní a s chladnou hlavou těšíš víc – z cenného vítězství v evropské konkurenci anebo z historicky nejlepšího českého času v Karových Varech?
Určitě z cenného vítězství, protože ten čas se ještě někdy určitě překoná. Ale zážitek z vítězství před domácími fanoušky byl nezapomenutelný.
Už když jsi v sobotu večer stál na startu, měl jsi myšlenky na vítězství?
Abych byl upřímný, tak vůbec. Byl jsem dost unavený z návratu ze soustředění a ta finální příprava směřovala spíše ke stýplu, takže mě ten průběh závodu velmi překvapil a potěšil.
Jak se u tebe v den závodu projevuje taková „vítězná forma“?
Pokaždé lehce jinak. Teď se projevila velkou únavou a bolestí svalů, takže ty pocity před závodem nebyly ideální. Ale naštěstí jsem ještě stihl po obědě před závodem na dvě hodiny usnout a díky tomu jsem se cítil mnohem lépe.
Závod se definitivně zlomil ve tvůj prospěch na šestnáctém kilometru. Vyšla ti taktika dokonale?
S trenérem byla taktika neběžet prvních patnáct kilometrů úplně naplno, a kdybych se cítil dobře, tak zrychlit posledních pět kilometrů. Ale že v té době budu ještě ve vedoucí skupince, jsem vůbec nečekal. Před závodem jsme počítali, že budu mířit spíše na čas mezi 1:08 až 1:06.
V cíli ses médiím svěřil, že tě na trati provázely bolesti břicha. Do jaké míry tě takové potíže limitovaly?
Fyzicky si myslím, že mě to tolik nelimitovalo, ale psychicky jsem měl trochu strach, jak se to vyvine. Na druhou stranu jsem aspoň tolik nemyslel na ten závod, a tak mi utekl docela rychle.
A taky jsi ukázal tvář závodníka, třeba když sis s chutí dával „five“ i s diváky podél trati. Jak ti celkově pomohla podpora fanoušků?
Atmosféra u trati mě naprosto pohltila a společně s fanoušky jsem si to užíval. Ta podpora mi dodávala energii a hnala mě dopředu, takže musím říct, že bez pomoci fanoušků by ten výkon určitě takový nebyl.
Komu dalšímu patří dík za tento úspěch?
Samozřejmě velké díky mému trenérovi (Hakim Saleh), který mě na tento výkon připravil, a mé přítelkyni, která mě po celou dobu psychicky podporovala a dodala mi potřebnou pozitivní náladu, abych předvedl takový výkon. A samozřejmě děkuji pořadateli závodu RunCzech, který jako vždy přichystal neskutečný závod a super zázemí, které se výrazně podepsalo na mém výkonu.
Co zásadního jste v rámci RunCzech Racing Teamu učinili v přípravě právě na půlmaraton?
Za spolupráci s RunCzechem jsem velice vděčný, protože bez jejich podpory by bylo složité se tomu věnovat naplno. A být členem RunCzech Racing Teamu, to mě posouvá i psychicky. Co se týče nějaké speciální přípravy, tak to jsme nic moc neučinili, spíš jsme se věnovali přípravě na celou venkovní sezonu a tento půlmaraton byl víceméně bez nějaké specializované přípravy. O to víc si tohoto výkonu cením.
Na mistrovství republiky jsi získal už sedm zlatých medailí, a pokaždé to bylo na kratších distancích, ve stýplu nebo v hale na 3000 metrů. Uvažuješ po půlmaratonském triumfu o změně svého atletického zaměření?
Samozřejmě směřuji k těm delším distancím na půlmaraton a maraton, ale zároveň bych rád ještě lehce posunul své osobní rekordy na dráze, kde mám druhý nejrychlejší český čas na stýplu, a tak bych se chtěl poprat o ten historicky nejlepší výkon. Zároveň už máme plán, který obsahuje více půlmaratonů, a také už pomalu začínáme plánovat maraton, takže se postupně budu přesouvat tam.
Do každého závodu nastupuješ s čelenkou. Kolik jich během sezony vystřídáš?
Je to už asi moje takové osobní poznávací znamení, které udržuji několik let. Tolik jich zase nevystřídám, ale vždycky se aspoň snažím nějak tu barvu čelenky sladit s dresem.
Kam ve výčtu svých úspěchů řadíš výsledek z Karlových Varů?
Z pohledu atmosféry a tím, že se jednalo o úspěch před domácími fanoušky a o závod pod RunCzechem, řadím to vítězství nesmírně vysoko. Ale žádný žebříček si nevedu. Co se týče té euforie, kterou na mě přenesli fanoušci, byl to asi zatím největší závodní zážitek v mé kariéře. A o to víc se těším na další závody RunCzech.
Na jakých akcích tě sportovní příznivci uvidí v nejbližší době?
Teď mě čeká rychlý přesun na dráhové závody. V sobotu 31. května se představím na zlatém mítinku v Nairobi v Keni na stýplu. Ty další víkendy mám v plánu závodit v Paříži na 5000 metrů a ve Vídni znovu na stýplu. Cílem pro mě teď bude kvalifikovat se na mistrovství Evropy družstev v Madridu, které se koná v půlce června.
Damián Vích v cíli Mattoni 1/2Maratonu Karlovy Vary 2025
Spokojený Damián v cíli
