Jestli se v sobotu 19. září chystáte jako divák či dokonce jako běžec na Mattoni 1/2Maraton Ústí nad Labem, můžete na trati zahlédnout také jednu českou hokejovou ikonu. Běhu totiž zdravě propadl trenér Václav Varaďa. K favoritům závodu patřit nebude, ale rozhodně od něj nečekejte, že by se plácal vzadu nebo dokonce při prvních nesnázích závod vzdal. To nebyl nikdy jeho styl.
Tento týden začíná hokejová Tipsport extraliga a bývalý kouč Třince či Vítkovic po dlouhé době nebude při tom. Což ale neznamená, že by se nudil. Naopak, nadále se udržuje a v sobotu v Ústí nad Labem bude – jak on sám říká – opět překonávat sám sebe.
Když letos v červnu běžel svůj první oficiální půlmaraton v Olomouci, nevěděl úplně přesně, co od závodu očekávat. Jednalo se ale o tolik pozitivní zkušenost, že se rozhodl běžecké boty obout znovu. „Nejvíce mě bavila hlavně atmosféra celého závodu a taky ten pocit, že člověk dokáže překonat sám sebe. Běhám především pro radost, pro hlavu a jako odreagování, takže Olomouc mě v tomhle utvrdila a moc jsem si závod užil,“ líčí dvojnásobný hokejový mistr světa.
Přestože má za sebou bohatou kariéru hráče i trenéra, před prvním půlmaratonem cítil respekt. Nakonec ho překvapilo nejen samotné běžecké dobrodružství, ale i jeden nečekaný pozitivní doping. „Říkal jsem si, že se nesmím strhnout davem, ale bohužel mi to nevyšlo,“ směje se. „Ale co mě mile překvapilo, kolik lidí vytvářelo podél trati atmosféru pro nás běžce,“ poklonil se moravskému publiku.
V hanácké metropoli si vedl jako zkušený běžec, celkový čas měl za 1:48, což je velmi slušný čas na to, že sám přiznává, že mu váha ukazuje okolo 93 kilogramů. „Pro běh to není úplně lehké,“ říká s nadhledem. Závěrečná část olomouckého závodu pro něj byla ale největší zkouškou a první skutečná krize přišla kolem šestnáctého kilometru. „Poslední minuty už člověk cítí, že tělo není úplně čerstvé a běžel jsem víceméně setrvačností. Ale zabojoval jsem a nepřestal věřit, že to zvládnu,“ zavzpomínal Varaďa.
Na start v Ústí nad Labem se připravoval v poněkud odlišných podmínkách. Letní měsíce přinesly dovolenou i zdravotní komplikace, a proto nebyla příprava tak intenzivní jako před Olomoucí. „Trošku jsem to během letního období omezil, vyrazil na dovolenou k moři a malinko promarodil. Tak jsem v Ústí na sebe zvědavý,“ přiznává. „Trénoval jsem méně, ale dvakrát až třikrát týdně jsem obul své botky, takže věřím, že to zvládnu,“ věří. Druhým dechem ještě dodává: „Kdo mě zná, ví, že nikdy nic nevzdám. Nedělám ze sebe Emila Zátopka, ale vždy se tomu snažím dát maximum. Sport mě naučil jednu důležitou věc. Když se dostanete do těžké situace, nesmíte začít přemýšlet o tom, že to vzdáte,“ potvrzuje proslulou buldočí povahu.
Do karet by nejen Varaďovi, ale i dalším běžcům, mělo hrát příznivější počasí než v loňském roce, kdy si příroda zavtipkovala a nabídla běžcům tropické třicítky.
Na otázku, zda chce překonat čas z Olomouce, odpovídá opatrně. Ambice má, ale uvědomuje si, že tentokrát nebyla příprava ideální. „Rád bych, ale uvidíme. Když už člověk běží závod podruhé, má trochu větší zkušenost s tím, co ho čeká. Trénoval jsem méně a nějaký čas promarodil, tak uvidíme v cíli.“
Velkou oporou je mu také rodina, která ho samozřejmě podporuje a drží mu palce. Má tak čistou hlavu na sobotní cíle. „Ideální by bylo zaběhnout lepší čas než naposledy a pořádně si to užít! Běhám proto, že mě to baví a dává mi něco, co jsem jako aktivní hokejista nebo trenér neměl – možnost na chvíli opravdu vypnout hlavu a být sám se sebou a nechat se unášet hudbou ve sluchátkách. Pokud k tomu ještě zaběhnu lepší čas než v Olomouci, bude to příjemný bonus,“ zakončil Varaďa, který zároveň nakousl, že ho zajímá i říjnový terénní půlmaraton v Liberci. Z úspěšného hokejového kouče se tak pomalu ale jistě stává i úspěšný rekreační běžec.
