Přemýšlím, že když je to náš poslední letošní taneček, co si spolu zatancujeme? Rychlou polku, romantický valčík, ohnivé tango nebo brazilskou sambu? Těžká volba, poněvadž vše jsme si během celého letošního roku již zatančili. Jenže konec by měl být vždy veselý, protože pokaždé něco krásného končí a zase něco nového ještě hezčího brzo začne. Takže co říkáte na klasického českého dupáka? Běžci a běžkyně ústeckého ½ maratonu … sníme, my vodiči prosit?

Mírové náměstí je slavnostně vyzdobeno, uvítací výbor připraven, startér jakbysmet, takže startujeme. Krátká okružka okolo náměstí přes Pařížskou a Velkou Hradební a už nás to vede z kopečka rovnou na most Edvarda Beneše. Dlouhou rovinku po ulici Národního odboje ukončí až velký kruhový objezd. Pozor zprava si dát tentokráte nemusíme, pro nás běžce platí jiná pravidla. Střekovské nábřeží skýtá nádherný výhled na řeku Labe a žene nás zpět na most E. Beneše.

Spousty, vlastně davy diváků postávacích na mostě nám bouřlivě aplauduje, což v nás budí dojem, že by cíl byl na blízku? Ano, ale ještě musíme zdolat 16 kilometrů. Za mostem doleva, jak praví ukazovatel směru a chvilku se budeme toulat průmyslovým Ústím. Vpravo betonový plot, vlevo betonový plot, jako bych se ocitl ve filmu …“kachny, kachny, kachny …“. V Tovární ulici ale dochází k protnutí trati, takže se bavíme povzbuzováním těch pomalejších nebo vtipkováním s těmi rychlejšími. POZOR! Brána do chemičky otevřena, takže ani nemusíme ukazovat podnikový průkaz a můžeme proběhnout. Nebojte, dlouho tudy nepoběžíme, ale zážitek v nás rozhodně zůstane.

A vida, tady už to známe. Velká Hradební a krátký sešup dolů na most E. Beneše. Ten je nám dnes souzený. Zase jsme na kruháči, ale co to? Místo doprava musíme doleva. Pochopili jste správně, to by byl moc rychlý konec, vždyť jsme teprve na čtrnáctém kilometru a ½ maraton jich má 21! Po Děčínské a Vítězné na otočku na 16 kilometr a stejnou cestou zpět, ale tentokráte po levé straně. Narážet do pomalejších kolegů by nebylo moc sportovní, co říkáte?

Střekovské nábřeží a velký ukazatel s číslicí 20. Už se to blíží. Znovu přes náš již vyzkoušený most a cíl je na dosah. Připravte si kapesníky, loučení začíná. Raději je nechte zastrčené. Spíše si připravte dlaně … na Hrnčířské ulici je totiž plno diváků, kteří vás celý závod neúnavně povzbuzovali a sluší se s nimi důstojně rozloučit. Společné tlesknutí dlaněmi je jistě potěší a vám cílová rovinka krásně a rychle uteče.

Díky město Ústí a za rok jsme tu zase. Že to bude dlouhá doba? To říkáte vždycky, ale pokaždé se divíte, že už je tu zase Ústí a ½ maraton. Zdraví vás všichni vodiči!       

Jirka M