Centrální městské lázně nabízejí nejkompletnější spektrum 60 léčebných procedur, wellness a bazénový komplex.
Smetanovy sady vznikly na přelomu 19. a 20. století v prostoru tehdejšího parku císaře Františka Josefa I., kde se původně nacházela městská školka stromků. V letech 1905–1906 zde byly vystavěny Alžbětiny lázně, před nimiž vznikl reprezentativní park ve francouzském historizujícím stylu.
Park si dodnes zachoval svou původní podobu i atmosféru. Dominantou prostoru jsou pseudobarokní Alžbětiny lázně a fontána s plastikou dívky od sochaře Břetislava Bendy. K lázeňské budově vede čtyřřadá alej tvarovaných lip vytvářející působivé zelené stěny. Pěšiny lemované lavičkami nabízejí příjemné místo k odpočinku v centru Karlových Varů.
Sadová kolonáda je pozůstatkem někdejšího Blanenského pavilonu, elegantního lázeňského komplexu z let 1880–1881, který vznikl podle návrhu architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Litinová kolonáda byla součástí rozsáhlé promenádní verandy v dnešních Dvořákových sadech a sloužila jako koncertní a restaurační prostor.
Po demolici většiny areálu v roce 1965 zůstalo zachováno pouze východní křídlo, dnes známé jako Sadová kolonáda. Na začátku 21. století prošla kompletní rekonstrukcí a byl zde nově zpřístupněn Hadí pramen. Z kolonády je zároveň přístupný i Sadový pramen v suterénu Vojenského lázeňského ústavu.
Mlýnská kolonáda patří k nejvýznamnějším symbolům Karlových Varů. Její historie sahá do konce 18. století, kdy byla nad Novým pramenem postavena první dřevěná promenádní hala, umožňující hostům pobývat u pramenů i za nepříznivého počasí. Současná monumentální pseudorenesanční kolonáda vznikla v letech 1871–1881 podle návrhu architekta Josefa Zítka.
Největší karlovarská kolonáda ukrývá pět minerálních pramenů – Mlýnský pramen, Rusalku, pramen knížete Václava, Libuši a Skalní pramen. Její atiku zdobí dvanáct alegorických soch představujících měsíce roku a prostor doplňují reliéfy sochaře Václava Lokvence. Díky své architektuře i atmosféře patří Mlýnská kolonáda k nejnavštěvovanějším místům lázeňského města.
Dvořákovy sady vznikly na konci 19. století podle návrhu zahradníka Jana Hahmanna, který zde vytvořil reprezentativní městský park s rozmanitou zelení, květinovými záhony, vodními prvky a promenádami. Součástí parku byl také Blanenský pavilon od architektů Fellnera a Helmera, z něhož se dodnes zachovala Sadová kolonáda.
V roce 1974 prošel park novou úpravou a byl pojmenován po skladateli Antonínu Dvořákovi, jehož pomník zde stojí. Dvořákovy sady dnes patří k oblíbeným místům odpočinku v centru Karlových Varů a pyšní se také dvěma památnými více než dvousetletými platany.
Zámecký pramen patří k významným karlovarským minerálním pramenům a jeho historie sahá do roku 1769, kdy byl objeven pod Zámeckou věží v historickém centru města. Využití pramene pro lázeňské účely doporučil lékař David Becher, který provedl jeho chemickou analýzu. Nad pramenem postupně vznikly altány a kolonády, až zde byla v letech 1910–1912 postavena reprezentativní secesní Zámecká kolonáda podle návrhu vídeňského architekta Johanna Friedricha Ohmanna.
Součástí kolonády byl také monumentální reliéf Duch pramenů od sochaře Wenzela Hejdy. Na přelomu tisíciletí prošel objekt rozsáhlou rekonstrukcí a byl přeměněn na moderní léčebné zařízení Zámecké lázně. Veřejnosti je dnes přístupný pouze altán s vývěrem Horního zámeckého pramene, zatímco Dolní zámecký pramen byl sveden do prostoru Tržní kolonády.
Zámecká věž je jednou z nejstarších památek Karlových Varů a posledním dochovaným pozůstatkem gotického hrádku, který nechal ve 14. století vystavět císař Karel IV. Po požárech města byla věž postupně upravována a od 17. století sloužila jako městská hláska. Později byla doplněna arkádovým ochozem, odkud byli slavnostně vítáni významní hosté a zahajována lázeňská sezóna.
Dnes Zámecká věž nabízí návštěvníkům expozici UNESCO věnovanou Slavným lázeňským městům Evropy, zapsaným od roku 2021 na seznam světového dědictví UNESCO. Součástí objektu je také kavárna s výběrovou kávou z lokální pražírny a příjemným posezením s výhledem na historické centrum Karlových Varů.
Tržní kolonáda stojí v historickém centru Karlových Varů pod Zámeckou věží, v místě spojeném s počátky lázeňství ve městě. Podle pověsti si zde u tehdejšího pramene Žrout, dnes Pramene Karla IV., léčil své nemocné končetiny císař Karel IV. Nad prameny původně stály jen jednoduché altány a promenádní haly.
Současná dřevěná kolonáda ve švýcarském stylu vznikla v letech 1882–1883 podle návrhu architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Bohatě zdobená stavba byla původně zamýšlena jako provizorium, přesto se stala jedním ze symbolů Karlových Varů. Uvnitř kolonády vyvěrají tři minerální prameny – Pramen Karla IV., Dolní zámecký pramen a Tržní pramen.
Grandhotel Pupp je ikonický pětihvězdičkový hotel v historickém centru Karlových Varů s tradicí sahající až do roku 1701. Tato architektonická perla s 228 pokoji se nachází pouhých 300 metrů od lázeňské kolonády a je celosvětově známá svým jedinečným geniem loci. Jako tradiční centrum společenského života a ubytování pro filmové hvězdy i významné osobnosti z celého světa představuje Grandhotel Pupp absolutní synonymum pro prvotřídní pohostinnost a eleganci.
Císařské lázně v Karlových Varech byly postaveny v letech 1893–1895 podle návrhu slavných vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermana Helmera. Reprezentativní pseudorenesanční budova s prvky francouzské renesance a secese patřila ve své době k nejmodernějším lázeňským zařízením Rakouska-Uherska. Nabízela mimořádný komfort i moderní léčebné technologie, včetně Zanderova sálu pro švédskou léčebnou gymnastiku a Rašelinového pavilonu propojeného podzemní chodbou.
Od roku 1918 nesla název Lázně I a k léčebným účelům sloužila až do konce 80. let 20. století. Poté budova chátrala, až byla v roce 2008 převedena na Karlovarský kraj. Dnes je tato národní kulturní památka kompletně zrekonstruována.
Galerie umění v Karlových Varech od roku 1953 uchovává, prezentuje a přibližuje české umění 20. století prostřednictvím stálých expozic, výstav i kulturně-vzdělávacích programů. Ve svých rozsáhlých sbírkách shromáždila významná díla českého malířství a sochařství, z nichž část je trvale vystavena. Expozice představují vývoj moderního umění od symbolismu a realismu Jakuba Schikanedera, Jana Preislera či Antonína Slavíčka až po avantgardní směry, jako jsou expresionismus, fauvismus, kubismus a surrealismus, zastoupené díly Josefa Čapka, Emila Filly, Toyen nebo Jindřicha Štyrského.
Karlovarské divadlo přináší divákům to nejlepší z českých divadelních scén i díla domácích a zahraničních autorů. Výjimečný je také samotný interiér divadla – jeho výzdobu vytvořili renomovaní vídeňští umělci včetně bratří Klimtových a Franze Matsche. Největším skvostem je ručně malovaná opona s motivem oslavy básnického umění, kterou doplňují fresky a stropní malby. Sochařskou výzdobu navrhl Theodor Friedl, autor sousoší múz i antických griffonů. Atmosféru prostoru dotvářejí originální svítidla a rokokové lampy podle návrhů architektů Fellnera a Helmera.
Pomník Karla IV., zakladatele lázeňského města, stojí v Sadech Karla IV. před Císařskými lázněmi v centru Karlových Varů. Pískovcovou sochu vytvořil v roce 1955 akademický sochař Otakar Švec, známý také jako autor Stalinova pomníku na pražské Letné. Panovník je zobrazen s korunou, žezlem a modelem domu v rukou. Socha stojí na vysokém podstavci zdobeném znakem města. Přestože měl být pomník původně hlavní dominantou Karlových Varů, dnes zůstává poněkud stranou pozornosti návštěvníků.
Vřídelní kolonáda prošla během své historie několika proměnami. Nad vývěrem Vřídla nejprve stály jen lehké přístřešky a pavilony, které bylo možné po častých průvalech termální vody snadno obnovit. První významnější stavbou se stal barokní Vřídelní sál z roku 1774 a v roce 1826 vznikla první empírová kolonáda podle návrhu Josefa Esche.
Na konci 19. století ji nahradila litinová pseudorenesanční kolonáda od architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera, která však byla kvůli korozi později odstraněna. Současná funkcionalistická prosklená kolonáda byla otevřena v roce 1975 podle projektu architekta Jaroslava Otruby. Dominantou prostoru je gejzír Vřídla tryskající až do výšky 12 metrů a skleněná kupole symbolizující tepající srdce lázeňského města. Součástí kolonády jsou také pramenní vázy s vodou upravenou pro pitnou kúru a promenádní hala se suvenýry a výstavními prostory.
Podzemí Vřídelní kolonády nabízí jedinečný pohled do světa termálních pramenů a jejich přírodních procesů. Návštěvníci zde mohou poznat proces pokameňování suvenýrů vřídelní vodou, divoké vývěry termominerální vody i vznik inkrustů na stěnách. Expozice představuje také vzácné bakterie a řasy žijící v prostředí termálních vod, historické zanesené potrubí z počátku 20. století a sbírku sintrů a vřídlovců. Atraktivní součástí prohlídky je pochozí lávka v řečišti řeky Teplé a nové pokameňovací komory, které návštěvníkům ještě více přibližují celý proces mineralizace.
Kostel sv. Máří Magdalény patří k nejvýznamnějším památkám Karlových Varů. Původní gotický kostel vznikl ve 14. století nad Vřídlem a později prošel renesanční přestavbou. Po sérii požárů byl však ve špatném stavu, a proto byl na jeho místě v letech 1733–1736 postaven nový vrcholně barokní chrám podle návrhu slavného architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
Dnes je kostel národní kulturní památkou a návštěvníky zaujme bohatě zdobeným barokním interiérem z 18. století. Unikátní součástí chrámu je také podzemní krypta původního gotického kostela, kde jsou uloženy kosterní pozůstatky ze zrušeného hřbitova.
Hotel Thermal je výraznou dominantou Karlových Varů a významnou ukázkou funkcionalistické architektury. Moderní hotelový a lázeňský komplex vznikl v letech 1967–1976 podle návrhu architektů Věry a Vladimíra Machoninových. Kvůli jeho výstavbě byla zbourána část původní městské zástavby včetně několika historických budov.
Šestnáctipodlažní hotel s kongresovým centrem pro 2000 návštěvníků nabízí lázeňské i wellness služby, včetně propojení se Saunia Thermal Resort s venkovním bazénem, termální vřídelní vodou a saunovým světem. Součástí komplexu jsou také restaurace, kavárna a další zázemí. Thermal je každoročně hlavním centrem Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.
Meandr Ohře je přírodní park nacházející se v blízkosti bývalé vodárny v Tuhnicích. Rozsáhlý areál o ploše přibližně 8,7 hektaru nabízí prostor pro sport, odpočinek i pobyt v přírodě. Součástí parku jsou hřiště a sportoviště, sportovní stezka, umělé vodní nádrže i upravené zelené plochy s vegetačními prvky. Park slouží jako oblíbené místo pro rekreaci obyvatel i návštěvníků Karlových Varů.
Mattoni Arena (původně známá jako KV Arena) je moderní multifunkční, sportovně-kulturní a kongresové centrum v Karlových Varech, které bylo slavnostně otevřeno v roce 2009. Celý komplex tvoří hlavní multifunkční hala, propojená tréninková hala, hala pro míčové sporty, atletický stadion a také bazénové centrum s tobogánem a relaxační zónou. Aréna slouží jako domovský stadion extraligového hokejového klubu HC Energie Karlovy Vary. Její divácká kapacita dosahuje 5 874 míst pro hokejová utkání a při kulturních akcích či koncertech se po zakrytí ledové plochy navýší až na 7 500 diváků.
Obchodní centrum Varyáda je největší nákupní centrum v Karlovarském kraji. Nachází se v Karlových Varech v městské části Dvory a po nedávné rekonstrukci funguje jako moderní společenský a nákupní prostor. Na prodejní ploše přes 27 000 m² nabízí více než 110 obchodů se zaměřením na módu, obuv, elektroniku a bytové doplňky. V areálu najdete přes 10 restaurací a kaváren. Součástí centra je dětské hřiště, sdílený prostor V lounge pro kulturní a vzdělávací přednášky.
Vánoční dům v Karlových Varech je jedinečná celoroční výstava vánočních ozdob a dekorací, která jako jediná svého druhu v České republice nabízí kouzelnou atmosféru Vánoc po celý rok. Sídlí v malebném zámečku v Doubí, kde návštěvníky čeká bohatá vánoční výzdoba, inspirace i sváteční nálada.
Součástí areálu je také stylová Andělská kavárna s vánočním cukrovím a dalšími dobrotami. Výstava je prodejní, takže si návštěvníci mohou vybrané dekorace a ozdoby odnést domů jako inspiraci pro vlastní vánoční výzdobu.
Slavkovský les vás vtáhne hlubokými lesy, rašeliništi i místy, kde na povrch vyvěrají minerální prameny. Klidná, trochu tajuplná krajina je ideální na výlet, když chcete zpomalit a být chvíli jen v přírodě.
Pomník prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka stojí od roku 2007 před Skleněným palácem v centru Karlových Varů. Dílo vytvořil karlovarský akademický sochař Jan Kotek jako připomínku osmi Masarykových pobytů v místních lázních v letech 1923–1933. Slavnostně byl odhalen 15. září 2007 u příležitosti 70. výročí prezidentova úmrtí. Pomník tvoří bronzová socha prezidenta v nadživotní velikosti umístěná na nízkém žulovém podstavci a patří mezi nejmladší pomníky ve městě.
Dle podkladů Živý kraj – Destinační agentura pro Karlovarský kraj, z.s. a CzechTourism
