„Chci překonat svůj osobák. Bude to dobrý závod, je tady spousta vynikajících afrických běžců,“ těší se. Ví, o čem mluví.

Poslední dva měsíce strávil tréninkem přímo v Keni. Italská federace vyslala deset svých vytrvalců, aby se připravovali v podmínkách těch nejlepších na světě ve výšce 2400 metrů nad mořem.

„Bylo tam mnoho běžců, na tréninky jsme vybíhali po skupinách. S těmi nejlepšími jsem se sice neudržel, ale našel jsem dobré parťáky,“ říká muž, který získal zatím bronz na 5 000 metrů na Univerziádě a stříbro na 5000 metrů na Středomořských hrách.

Považuje tento recept za jediný možný, jak se dotáhnout na elitní světové vytrvalce? „Před třemi lety po svém prvním kempu v Keni jsem se cítil hodně dobře. Určitě mi to pomohlo ve zlepšení.“ I díky tomu se dostal do finále běhu na 5000 metrů na evropském šampionátu v Barceloně, kde skončil desátý.

A může někdy evropský běžec porazit africkou přesilu? „Jednou za sto let,“ rozesměje se a připomene italského maratonce Stefana Baldiniho, olympijského vítěze z Atén 2004. Také další italský maratonec Gelindo Bordin, který stál u zrodu Mezinárodního maratonu v Praze, dokázal vyhrát olympiádu. V Soulu 1988.

Kam až doběhne Stefano La Rosa?